Do Spojených arabských emirátů lidé většinou vyrazí za vidinou krásných pláží a luxusu Dubaje.

My jsme ale netoužili po vodních radovánkách a chtěli z emirátů poznat co nejvíce, proto jsme si zde půjčili auto a cestovali napříč celou zemí. Nakonec jsme SAE stihli projet téměř celé a odvezli si pár nezapomenutelných zážitků i bez koupání u moře.

Vízum

Občané České republiky bohužel mají při vstupu do SAE vízovou povinnost a samotné vízum je celkem nákladná záležitost, obzvlášť, když nekoupíte kompletní zájezd od cestovní kanceláře, ale cestujete tzv. na vlastní pěst. Vízum lze získat například přes některé letecké společnosti nebo místní hotely, ale pokud zrovna nemáte tu správnou leteckou společnost nebo hotel, je nejjednodušší se obrátit na cestovní agenturu, která vám vízum zřídí do 10ti dnů, ale musíte počítat s cenou přes 3000 Kč. Nemalá částka, nad kterou se nám trochu protočily panenky.
Čas jsou peníze, a to i (nebo zejména) na dovolené, a proto cestovní agentury zřizující víza do SAE doporučují si připlatit za přednostní průchod všemi procedurami po příletu. Ty mohou být opravdu zdlouhavé, jelikož zahrnují i scan očí a na letišti v Dubaji bývají dlouhé fronty, ale pokud letíte do Abu Dhabi, nemá cenu za tuto službu vyhazovat peníze.

Auto

Půjčení auta není nijak složité zařídit i předem. Na internetu lze najít odkazy na mezinárodní i místní půjčovny, ceny se pohybují od 1200 Kč za den. My jsme našli jednu přímo u letiště a auto pro nás bylo již přichystané. Snažili jsme si předem zajistit levnější hotely, což byl trochu problém, protože ubytování v Emirátech obecně moc levné není, obzvláště v Dubaji a Abu Dhabi. SAE jsou však poměrně malé a s autem není problém ubytování v ostatních emirátech, kde se dá pokoj pořídit do 1000 Kč za noc. Místní infrastruktura je na vysoké úrovni a s řízením zde není problém.

Palmy

Prvním překvapením pro nás bylo množství palem, které lemovaly dálnici z Abu Dhabi do Dubaje, ty bychom v pouštní zemi asi nečekali. Jak jsme se později dozvěděli, jsou uměle zavlažovány a nechal je sem vysázet vládce Abu Dhabi, prý se mu už nelíbil pohled na pustou poušť. Jelikož je voda v SAE celkem drahá, musel to být dost drahý špás, ale rozmary šejků mě vždycky bavily a tak, proč by si ty stromy nedopřál.

Dubaj

Samotný příjezd do Dubaje je nevšedním zážitkem. Již z dálky vidíte siluety mrakodrapů a samozřejmě novou pýchu města, nejvyšší budovu světa Burdž Dubaj. V samotné Dubaji už si jen můžete vykroutit krk a obdivovat obrovské stavby, mnohé z nich jsou opravdu architektonickými skvosty.

Dubaj ale nejsou jenom supermoderní stavby, nejdražší hotely a umělé ostrovy, ve staré části města zvané Deira najdete lehce omšelé rušné uličky plné malých obchůdků, kaváren a hlavně zvláštní atmosféry starého arabského světa.

V rámci úspory za bydlení jsme zpočátku zvolili ubytování v emirátu Sharjah sousedícím s Dubají. Sharjah je považován za nejpřísnější emirát, ženy by si tu tedy měly dát pozor na příliš vyzývavé oblečení.

Alkohol

Platí zde i přísný zákaz konzumace i držení alkoholu, což jsme se samozřejmě dozvěděli až po té, co jsme si zde po tři večery na hotelovém pokoji zavdávali dovezené Becherovky. Nám to naštěstí prošlo, ale v minulosti tu již několik turistů kvůli alkoholu skončilo ve vězení. S alkoholem je v SAE vůbec trochu problém, v podstatě ho seženete jenom na hotelech v Dubaji a Abu Dhabi, a to samozřejmě za nemalý peníz. Existují zde sice prodejny s alkoholem, ale zde mohou nakupovat pouze místní, prokážou-li se licencí, která potvrzuje, že nejsou muslimové.

Co si má tedy počít nebohý turista, který nutně potřebuje „vypálit červa“? Vyrazit do nejchudšího emirátu Umm al-Qaiwain. Nejenže je krásným protikladem honosné Dubaje, kde uvidíte prosté budovy a tradiční způsoby obživy jako pěstitelství datlových palem a rybaření, ale najdete tu i hotel Barracuda, kde vám za příznivou částku prodají alkohol i bez licence.

Hranice emirátů

Hranice mezi jednotlivými emiráty nejsou v SAE vyznačeny, takže bez mapy nebo GPS těžko poznáte, v kterém se zrovna nacházíte. Malou nápovědou vám však může být barva písku, která je v každém z emirátů jiná a bedlivý pozorovatel tuto změnu opravdu zaznamená. Máte-li už ale dost písku a pouště, můžete navštívit pohoří Hadžar na východě země.

Skalnaté hory nabízejí opravdu krásné scenérie a například starobylá horská vesnice Hatta je pěkné poklidné místo, které jistě stojí za návštěvu. Cestou můžete dokonce navštívit Omán, který má uvnitř SAE malou enklávu, kterou můžete přejet bez pasu nebo víza.

Ale i samotná poušť má svůj půvab, a to zejména ta na jihu Abu Dhabi. Vysoké duny jsou navíc oblíbeným místem pro víkendovou zábavu nejen místních obyvatel, a tak zde můžete vidět muže dovádějící na čtyřkolkách nebo v terénních autech či rodinky na pikniku. Až 100metrů vysoké duny se nalézají u hranic se Saudskou Arábií, ale ty jsme bohužel neviděli, jelikož jsme si tuto cestu nechali na poslední den, kdy však přišla písečná bouře.

Velbloudí závody

Asi největším zážitkem pro mě byla návštěva velbloudích závodů v emirátu Ras al-Khaimah. Byl to jeden z menších závodů, které se pořádali každý týden na místě, kam turista jen těžko zabloudí.

Překvapením pro mě byl průběh závodu. Na velbloudech totiž nikdo nejede, běží sami, přičemž na hrbu mají zařízení na dálkové ovládání s malou pacičkou, která je během závodu šlehá. Na startu velblouda drží jeho „žokej“, který po odstartování musí včas odběhnout, aby ho velbloud neporazil, pokud se tak stane, ostatní se dotyčnému dost posmívají. Podél závodní dráhy vede silnice a jakmile je odstartováno, majitelé velbloudů vyrazí v autech zároveň se zvířaty a z vozidla je povzbuzují.

Nebyli jsme si jisti, jestli jsme vůbec vítáni, tak jsme se raději optali organizátora celého závodu. Ten nás srdečně přivítal a nechal nás koukat a fotografovat na prominentním místě na startu. Všichni se k nám chovali velmi mile a každou chvíli nám nosili výtečnou kávu a pamlsky. Majitelé velbloudů nám s hrdostí představovali své šampióny a zdálo se, že jsou upřímně potěšeni, že máme o závody zájem.

Lidé

Místní Arabové jsou vůbec velmi zdvořilí a přívětivý, ačkoliv vyzařují respekt. Muži jsou dosti vysocí a všichni jsou si nápadně podobní, což dělá samozřejmě oblečení, ale zejména totožný sestřih a úprava vousů. Většina Evropanů by v dishdashe (to je ta arabská „noční košile“) a šátku vypadala dost směšně, ale zdejší pánové ji umí opravdu nosit.

Z místních žen toho člověk moc neuvidí, ale mě se to párkrát podařilo na dámských toaletách, kde dámy odložily pokrývky hlavy, aby se upravily. Pánové asi vědí, proč si je schovávají, většinou to opravdu byly krasavice.

Restaurace v SAE bývají oddělené na část pro muže a část pro rodiny, ale i při jídle jsou ženy částečně zakryté, k tomuto účelu nosí speciální kožený „zobák“, který zakrývá nos a okolí kolem očí a ústa zůstávají volná.

Spojené arabské emiráty – SAE

Spojené arabské emiráty určitě nejsou jenom o luxusním pozlátku Dubaje a krásných pláží, a proto určitě stojí za to poznat z nich víc. Mě osobně SAE nejvíc učarovaly právě daleko od bohatství a přepychu, kde život plyne stejně jako před příchodem velkého ropného bohatství.

Zároveň jsou emiráty bezpečným místem pro cestování, kriminalita je zde na velmi nízké úrovni, a to zejména díky přísným zákonům, například za krádež zde sekají ruku. V dnešní době všeobecně panují předsudky a obavy z Blízkého východu, a proto se někteří lidé bojí v této oblasti cestovat, nejen těm bych SAE doporučila jako první seznámení s arabským světem.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup